Čeleď roháčovití (Lucanidae) aneb obrnění brouci

Roháčovití (Lucanidae) - velcí brouci s mimořádně vyvinutými čelistmi

Do čeledi roháčovití (Lucanidae) patří zpravidla velcí brouci, kteří se nejčastěji vyskytují v tropickém pásu. Roháčovití jsou v celosvětovém měřítku zastoupeni asi 1 200 druhy, ve střední Evropě pouhými šesti druhy.

U nás je největším zástupcem čeledi roháčovití roháč obecný (Lucanus cervus), který žije především v lesních oblastech. Je to jeden z největších brouků v ČR, či přesněji řečeno vůbec největší u nás žijící brouk. Dorůstá délky až 75 mm, někteří autoři pak uvádějí až 90 mm (J. Zahradník; Brouci, Aventinum 2008). Dalšími zástupci této čeledi, kteří se vyskytují v ČR, jsou roháček kozlík, roháček kovový, roháček bukový a Ceruchus chrysomelinus nemající českého jména.

Pro roháčovité (Lucanidae) jsou charakteristické velké vyvinuté a rozvinuté čelisti, které mnohdy dosahují až délky těla. Čelisti, které u některých druhů mohou připomínat parohy jelena, jsou mnohem větší u samců než u samic roháčů. Právě díky tomuto výraznému pohlavnímu dimorfismu lze u této čeledi snadno odlišit samce od samic.

Čtěte také: Největší brouci ČR: 10 největších brouků České republiky

Roháčovití mají většinou hnědé a nebo černé zabarvení, jen někdy kovově zelené a nebo modré zabarvení. Nejmenší druhy této čeledi dorůstají pouhých 10 milimetrů, naopak ty největší druhy až 90 milimetrů (včetně kusadel). Tato čeleď tedy soustřeďuje jak malé, tak nápadně velké druhy.

Roháčovití jsou vesměs býložravci. K jejich typickým biotopům patří staré listnaté lesy s dostatkem vhodných stromů, v jejichž dřevě (trouchu) se larvy brouků vyvíjejí i několik let. Jehličnaté lesy s roháčovití vybírají k životu jen zřídka.